Těžko je na světě ňákej punkáč nebo skinhead, kterej by tudle kapelu neznal, přestovšak jsem o ní na českých serverech nic podstatnýho nenašel. Proto mi to nedalo a rozhodl jsem se přelouskat historii jedný z nejdůležitějších a nejlepších kapel hardcore/punkovýho hnutí. Kapely, na který řada z nás začínala a vyrůstala a bez níž by tu spousta našich oblíbenejch kapel vůbec nebyla. Kdo někdy viděl alespoň kousek z vystoupení DK, tomu se určitě vryje do paměti proslulá Biafrova show, varieté a neodmyslitelné projevy ať uprostřed písní (kdy zbytek kapely vůbec nevěděl, kdy Biafra začne a kdy skončí a muselo se tak často improvizovat), nebo mezi nimi.

DEAD KENNEDYS ze dali dohromady v San Franciscu roku 1978, když se Jello Biafra ozval na inzerát v jednom hudebním časopise, kde kytarista East Bay Ray uváděl, že schání zpěváka do kapely. Brzo se k nim připojil basák Klaus Flouride, bubeník Ted a druhý kytarista, známý pod přezdívkou 6025. Ted však hned v březnu 1979 formaci opouští a jeho místo zaujíma D.H.Peligro. Po krátkém období zkoušení DK odehráli v Mabuhay Garden svůj první koncert - psal se červen 1978. "Fab Mab" (jak se místu říkalo) byla filipínská restaurace na North Beach v San Franciscu, která posloužila množství začátečnických punkových kapel odehrát zde své vystoupení. Krátce na to už DK začali vystupovat i v okolí rodného města. Jejich živá vystoupení byla často popisována jako chaos kombinovaný s divadelní show a jejich zvuk jako mix mezi Sex Pistols a The Ventures.
Brzké úspěchy však už v roce 1979 vedly k nahrání prvního singlu "California Über Alles", kde je ostře napadán tehdejší guvernér Californie, Jerry Brown. Singl vyšel v USA u jejich vlastního labelu Alternative Tentacles, založeného East Bay Rayem, v Británii pak u nezávislého vydavatelství Fast Products. Brzy na to (1980) následovalo vydání dalšího singlu "Holiday In Cambodia", ještě v témže roce pak "Kill The Poor" a "Too Drunk To Fuck" (ten se dokonce umístil v roce 1981 v bristkém TOP 40 Singles!) a konečně pak debutové LP "FRESH FRUIT FOR ROTTING VEGETABLES", jež bylo v Británii oceněno Zlatou Deskou.
Další písně jako "Let´s Lynch The Landlord", "I Kill Children" nebo "Chemical Warfare", postavené na ostré dávce humoru a nadsázky, popisují dva elementy charakterizující tehdejší americký způsob života - extrémní násilí a konzervatismus. Pobuřující a provokativní název a chování DEAD KENNEDYS (v roce 1979 Biafra z legrace kandidoval na senátora San Francisca - a skončil na 4.místě) strhával na kapelu pozornost velkého množství pravicových, politických a náboženských skupin. Problémy s těmito samozvanými morálními ochránci byly ještě znásobeny značně nepřátelskými vztahy s americkými autoritami, které se navíc vždy postarali o to, aby na koncertech DK bylo přítomno množství agresivních policistů. Ale to Dead Kennedys neodradilo a pokračovali v šíření jejich muziky na mnoha místech ve všech koutech Spojených Států a Kanady. Ke konci roku 1980 absolvovali první turné po Británii, které jim tam udělalo obrovské jméno, z velké části také díky Biafrově koncertní show a jeho nadšení pro věc. Následovalo celosvětové turné, takže si živé vystoupení DK mohli vychutnat fans nejen v Severní Americe, ale i v Evropě nebo třeba v Austrálii. V roce 1981 vydané osmi-písňové EP "IN GOD WE TRUST, INC." šlo hudebně i textově ještě dál, a obsahovalo vály jako "Nazi Punks Fuck Off" nebo cover "Rawhide". Hned o rok později vychází album "PLASTIC SURGERY DISASTERS" (často považováno za jejich nejlepší), kde se styl DK zase posunuje o kousek jinam - zkombinování zběsilosti, divokosti a hrubosti se satirou, přičemž hudební obsah je oproti přechozím kouskům přeci jen pestřejší (například překvapující momenty jako třeba Klaus Flouride hrající na klarinet). Jsou zde obsaženy ářčáářsingly ""Bleed For Me", "Halloween" nebo "Moon Over Marin", která je něco jako balada s ekologickým textem. Po dalších dvou letech koncertování a celosvětových turné vychází (oproti předchozím albům) více melodický "FRANKENCHRIST". Toto album je typické zuřivou zoufalostí ze stále více vzrůstající pravicovosti v Americe, a obsahuje například song "MTV - Get Off The Air". Největší potíže však album způsobí vnitřkem bookletu, který obsahuje plakát "Penis Landscape" od švýcarského umělce H.R.Gigera, detajlně zobrazující několik řad ztopořených mužských genitálií (malá ukázka zde ;-)) - pozn.Buky), což vyústilo v roce 1986 v zahájení soudního stíhání kapely (jelikož v zemi svobody jsou takovéto věci shledávány velice vulgárními a pobuřujícími a to se přece nedělá - pozn. Buky) a Biafra byl obviněn za škodlivý vliv na mládež. To však odrazil skrze První Dodatek - práva na svobodu projevu a následně byl propuštěn. Dead Kennedys byly však touto situací natolik rozhození a rozhádaní, že se rozhodli ukončit činnost kapely. Ještě předtím stačili alespoň dokončit nahrávání v pořadí jejich posledního studiového alba "BEDTIME FOR DEMOCRACY", které vyšlo na sklonku roku 1986. Dead Kennedys odehráli jejich poslední koncert v březnu 1986 v Bay Area (San Francisco), symbolicky tam kde začínali. V roce 1987 ještě vyšla kolekce jejich raných a nevydaných songů, B-stran singlů, rarit a válů z kompilaček s názvem "GIVE ME CONVENIENCE OR GIVE ME DEATH. Soudní spory mezi Biafrou a ostatními členy kapely, kteří začali zhruba před třemi roky hrát s novým zpěvákem Brandonem Cruzem (v ČR se ukázali celkem třikrát, a to 3.června 2002 v Lucerna Baru v Praze, 4.června 2002 v Českém Brodě a 3.března 2003 pražské Akropoli), se táhnou dodnes.

Po rozchodu kapely:
-------------------------

Jello Biafra vydal několik desek mluveného slova a také spolupracoval s kapelou Ministry na projektu LARD, kterým vyšly 2 desky a jedno EP. Je šéfem u labelu Alternative Tentacles East Bay Ray hrál na kytaru hned v několika kapelách (např. Algerian Rai - Sidi Mansour, Pearl Harbour, Frenchy, Screaming Bloody Marys, Gloria´s Head, (Hed)pe nebo Cell Block 5) a složil hudbu k jednomu nezávislému filmu. Zároveň pracuje jako hudební producent a věnoval se kapelám KILLER SMILES a JUMBO SHRIMP, kterou dal dohromady Klaus Flouride. Nyní hraje na kytaru v Dead Kennedys. Klaus Flouride účinkoval v kapelách Muskrats a Billy Squire, JUMBO SHRIMP, instrumentální kapele vzniklé roku 1996, se kterými vydal CD s názvem "Jumbo Shrimp Thingie". Klaus také pracuje jako hudební producent a dělal např. s Hi-Fives, Ape nebo Bad Posture. Nyní hraje na basu v Dead Kennedys. D.H.Peligro bubnoval jednu chvíli s S.S.I. a dokonce i Red Hot Chili Peppers či Nailbomb. Dále pak fungoval jako zpěvák u Reverend Jones And The Cool Aid Choir, Al Sharpton´s Hair nebo The Hellions. Následoval zpěv a kytara v kapele PELIGRO, kterým vyšly 2 alba. Nyní bubnuje v Dead Kennedys.
Brandon Cruz je současným zpěvákem znovu-obnovených Dead Kennedys. Dříve zpíval v old-school punkové bandě DR.KNOW (9 alb!), vydal sólové CD s názvem "Eddie Is a Punk", a účinkoval i v méně známých projektech jako třeba Harmful Is Swallowed, The Brandon Cruz Band nebo Twister Naked.


Diskografie:
---------------

1980 - Fresh Fruit For Rotting Vegetables
1982 - Plastic Surgery Disasters / In God We Trust, Inc.
1985 - Frankenchrist
1986 - Bedtime For Democracy
1987 - Give Me Convenience Or Give Me Death
------
2001 - Mutiny On The Bay
2004 - Live At The Deaf Club

Video:
---------
1991 - Dirk Dirksen Presents: DEAD KENNEDYS LIVE AT THE ON BROADWAY
(záznam živého vystoupení z 16.června 1984, 63 min.)
2001 - DEAD KENNEDYS - THE EARLY YEARS LIVE
(jedno z prvních vystoupení DK, původně vydáno v roce 1987, 30 min.)